Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kritické reakce na koncepci psychické distance Edwarda Bullougha
Adámková, Veronika ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
V této práci se zabýváme pojmem psychické distance představeným ve studii Edwarda Bullougha ""Psychická distance" jako faktor v umění a estetický princip". Na koncept psychické distance reagovalo průběžně množství autorů, někteří pojem odmítli a jiní se jej snažili obhájit. Nejprve jsme poskytli stručnou interpretaci Bulloughovy studie, se zaměřením na pasáže, které jsou nejčastěji citovány a zkoumány v uvedených interpretacích. Postupně interpretujeme a komparujeme nejznámější příspěvky k dané problematice s ohledem na Bulloughovou originální koncepci. Poukazujeme na rozdíl mezi pojmem psychické distance a estetického postoje, protože jsou řadou autorů zaměňovány. Práce se snaží přinést nový pohled na některé příspěvky reagující na Bulloughovu koncepci.
Morální rozměr estetické zkušenosti v pragmatické pedagogice
Pelzová, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
V rámci koncepce pragmatické pedagogiky je podstata výchovného působení spatřována ve zkušenosti, jejímž prostřednictvím jedinec rozvíjí a usměrňuje své schopnosti. Umění poskytuje formu specifické zkušenosti, na jejímž základě lze kultivovat kognitivní a emocionální podmínky hodnotících soudů a tím přispívat k morálnímu rozvoji dítěte. Procesy prožívání, interpretování a hodnocení uměleckého díla totiž vychází z běžných životních zkušeností a souvisí jak s jedinečnými předpoklady jedince, tak s podmínkami určitého socio-kulturního prostředí, v němž žije.
Environmentální estetika Allena Carlsona a psychická distance Edwarda Bullougha
KRATOCHVÍL ŠMAJCLOVÁ, Kateřina
Základním tématem této bakalářské práce je představení environmentální estetiky Allena Carlsona a teorie psychické distance Edwarda Bullougha. Pozornost je zde věnována především způsobu oceňování estetických objektů a rozdílnému nahlížení na estetickou zkušenost. Analýze je podrobeno především Carlsonovo odmítnutí ideje nezainteresovanosti a konceptu psychické distance, a jejich označení za nevhodné pro estetické oceňování environmentu.
Morální rozměr estetické zkušenosti v pragmatické pedagogice
Pelzová, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
V rámci koncepce pragmatické pedagogiky je podstata výchovného působení spatřována ve zkušenosti, jejímž prostřednictvím jedinec rozvíjí a usměrňuje své schopnosti. Umění poskytuje formu specifické zkušenosti, na jejímž základě lze kultivovat kognitivní a emocionální podmínky hodnotících soudů a tím přispívat k morálnímu rozvoji dítěte. Procesy prožívání, interpretování a hodnocení uměleckého díla totiž vychází z běžných životních zkušeností a souvisí jak s jedinečnými předpoklady jedince, tak s podmínkami určitého socio-kulturního prostředí, v němž žije.
Motiv psychické distance v koncepci dramatického umění Otakara Zicha
Pátek, Filip ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na komparaci koncepce psychické distance Edwarda Bullougha s koncepcí dramatického umění Otakara Zicha. Bullough na klíčových místech své eseje o psychické distanci odkazuje k dramatickému umění, ale jednotnou koncepci tohoto umění nepředkládá. Zich ve své práci, která se snaží jednotnou koncepci dramatického umění představit, k Bulloughovu pojmu distance přímo neodkazuje, ale přesto je možné nalézt v dílech obou autorů analogické momenty. Cílem této bakalářské práce je tyto momenty najít a systematizovat je. První část této práce se zabývá představením Bulloughovy koncepce psychické distance, druhá část se zabývá představením Zichovy koncepce dramatického umění a třetí část je věnována komparaci Bulloughových názorů s vybranými motivy Zichovy estetiky dramatického umění. Klíčová slova psychická distance * estetický postoj * dramatické umění * divadlo * významová představa
Role empatie v recepci filmového díla
Csicsely, Lukáš ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem empatie v recepci filmového díla a odlišením empatie od termínů, které jsou s ní obecně zaměňovány (identifikace a sympatie), v reprezentativním výběru textů psychoanalýzy a filmového kognitivismu, kterým slouží jako pozadí práce Bely Budy "Čo vieme o empatii?". První dvě části se zabývají vymezením Budovy empatie a odlišením empatie od sympatie, identifikace a projekce v kontextu recepce filmového díla s důrazem na psychickou distanci. Další část se zabývá komparací jednotlivých konceptů autorů z oblasti psychoanalýzy (Mulvayová a Metz) a filmového kognitivismu (Carroll, Neill, Grodal, Smith) s ohledem na části předešlé.
Kritické reakce na koncepci psychické distance Edwarda Bullougha
Adámková, Veronika ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
V této práci se zabýváme pojmem psychické distance představeným ve studii Edwarda Bullougha ""Psychická distance" jako faktor v umění a estetický princip". Na koncept psychické distance reagovalo průběžně množství autorů, někteří pojem odmítli a jiní se jej snažili obhájit. Nejprve jsme poskytli stručnou interpretaci Bulloughovy studie, se zaměřením na pasáže, které jsou nejčastěji citovány a zkoumány v uvedených interpretacích. Postupně interpretujeme a komparujeme nejznámější příspěvky k dané problematice s ohledem na Bulloughovou originální koncepci. Poukazujeme na rozdíl mezi pojmem psychické distance a estetického postoje, protože jsou řadou autorů zaměňovány. Práce se snaží přinést nový pohled na některé příspěvky reagující na Bulloughovu koncepci.
Psychická distance a problematika hereckého umění
GRÁFOVÁ, Barbara
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku divadelního umění, a to konkrétně na uměleckou tvorbu činoherního herce a na to, jaké faktory mohou herce, a tím i jeho tvorbu ovlivňovat. Práce je založena na rozboru principů "psychické distance" Edwarda Bullougha a takzvaného "Stanislavského systému" Konstantina Sergejeviče Stanislavského. Cílem této práce je pomocí komparace textů výše zmíněných autorů nalézt, ve kterých názorech se na problematiku umělecké tvorby a její recepce shodují a ve kterých se naopak rozcházejí.
Emoce jako součást estetické zkušenosti
UHLÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat možné odpovědi na otázky týkající se problematiky emocí v umění. Součástí práce je zachycení základních definičních rysů pojmů estetická emoce a psychická (či estetická) distance. Na problematiku je nahlíženo jak z hlediska filozofických a estetických teorií dvacátého století, tak z hlediska lidských zkušeností. Součástí bakalářské práce je i vzorek autentických výpovědí o emoční stabilitě, respektive nestabilitě v rámci a v důsledku zkušeností s uměleckými díly.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.